EVROPSKÉ NORMY PRO STAVBU VOZOVEK WG 4 Směsi stmelené hydraulickými pojivy

Tabelární chronologický přehled událostí

	ČNI/UNMZ	SILMOS	SDRUŽENÍ PRO VÝSTAVBU SILNIC PRAHA
Rok 2006	1.6. Zadání Rozborového úkolu RÚ/0825/06 SILMOS s.r.o. pro stanovení harmonogramu předmětu normalizačních úkolů pro stavbu vozovek v roce 2007
		30.11. Odevzdání výsledků RÚ
		4.12. Stížnost na řešení ISPROFOND 2006
			21.12. Odevzdání výsledků ISPROFOND 2006
Rok 2007	29.1. Jednání na ČNI , porovnání a zhodnocení obou projektů, nekompletní řešení ISPROFOND, kompletní řešení norem SILMOS
Část 1		4.2. Jednání TNK 51/SK 2 – potvrzení normalizačních úkolů ve shodě se SILMOS
			15.2. zaslání dopisu předsedy Ing. P. Čížka ČNI, ultimativní odmítnutí smluvních vztahů mezi ČNI a SILMOS
			15.2. Zaslání odmítavého stanoviska gestorů ke spolupráci se SILMOS
	19. a 22.2. Podepsána soupiska normalizačních úkolů – smlouva ČNI se SILMOS na řešení dotčených norem
		7.3. Rozeslání výzvy ke spolupráci na předmětných normách (70 subjektům)
Část 2		9.3. Rozeslání 1. skupiny norem pro stmelené směsi s popílky (předjednáno v říjnu 2006 s TZÚS, ORGREZ a producenty popílku ČEZ, Dalkia, UE Most …)
	15.3. Oznámení zadání normalizačních úkolů SILMOS ve Věstníku ÚNMZ
			27.3. Rozeslání emailu jednatele Ing. P. Svobody nekorektně ovlivňující ostatní účastníky připomínkového jednání
		3.4. Zaslání žádosti o řešení nekorektního ovlivňování připomínkového jednání – dopis na UNMZ
			4.4. Zaslání stížnosti na postup ČNI při zadání NÚ SILMOS
Část 3		10.4. Připomínkové jednání k 1. skupině norem pro popílky přednesena koncepce norem SILMOS pro celo sadu jako odpověď na nesouhlasná stanoviska
			15.4. Zaslání nesouhlasu s financováním ČNI normalizačních úkolů – tzv. dvojí financování
	17.4. Zasedání Rady pro technickou normalizaci – mlčenlivé tolerování nekorektního ovlivňování připomínkového jednání
Část 4		7.5. Rozeslání 2. skupiny norem pro stmelené směsi
			1.6. Rozeslání koncepce Ing. Zajíčka spolu s připomínkami k 2. skupině norem
			2.6. Rozeslání odmítavého stanoviska Sdružení s výzvou k jednotnému hlasování s odvoláním na koncepci Ing. Zajíčka
	8.6. Jednání ČNI a MD ČR o ukončení řešení normalizačních úkolů smluvně se SILMOS s.r.o.
		11.-12.6. Připomínkové jednání ke 2. skupině norem, porovnání a zhodnocení obou koncepcí
Část 5	22.6. Předčasné ukončení NÚ, neoprávněné zcizení odměny i řešení
		13.7. Zaslání kompletního řešení všech 12 ČSN EN a ČSN z WG 4 a celé dokumentace připomínkového řízení
		13.7. Zaslání odmítavého stanoviska k neoprávněně ukončeným norm. úkolům
		16.7. Zaslání žádosti na MPO o prošetření situace

Část 1: Zahájení řešení normalizačních úkolů (4.2. – 9.3. 2007)

Výsledky porovnání obou projektů

Téma Stmelené směsi věcně navazuje na dokumenty rubriky Objektiv „Projekt ISPROFOND č. 5006210044“. Časově zahrnuje události od začátku února do konce července 2007. Formálně upravený harmonogram (DOK 1) objasňuje pozadí celé kauzy, ve které už v tuto chvíli nejde ani o technické řešení, ani o parametry norem. V závazném harmonogramu projektu ISPROFOND jsou uvedeny čtvrtletní lhůty pro zpracování jednotlivých skupin norem pro stavbu vozovek. Vyplývá z něho, že po dokončení přípravných prací a zpracování návrhů národních příloh končí i financování příslušné skupiny norem ze zdrojů SFDI. Poté nastupuje samotné zpracování normalizačních úkolů ze zdrojů ČNI, které se vzorově uskutečnilo např. v oblasti WG 3 – DU 3 pro cementobetonové kryty vozovek v roce 2005.

Ve WG 4 měla být k termínu 30. 11. 2006 zavedena v ČR celá skupina 10 EN pro stmelené směsi a tyto normy měly být hotovy a odevzdány podle harmonogramu již v polovině roku 2006. Skupina zpracovatelů pod vedením gestora WG 4 Ing. J. Zajíčka si úkol rozplánovala na roky dva, 2006 a 2007. Nový koordinátor projektu, Pragoprojekt a.s., se souhlasem Sdružení a se souhlasem SFDI přijal toto záměrné prodloužení a nárokoval další finance na oba roky řešení. Stejná situace nastala i ve WG 1 pro asfaltové směsi, kde měly být definitivní výstupy projektu pro všechny normy předloženy rovněž k 30. 11. 2006.

Proč by zpracovatelé projektu ISPROFOND spěchali, když stát nespěchá a štědře zaplatí další rok řešení navíc? Na stížnost SILMOS, který z pověření ČNI jako Centrum technické normalizace připravil nad rámec rozborového úkolu k 30. 11. 2006 kompletní řešení, zareagoval SFDI dodatkem ke smlouvě s nositelem projektu Pragoprojekt a.s. Podle dodatku smlouvy musí být vráceny peníze na řešení projektu, pokud by výsledky nebyly uplatněny do schválených norem. Takže v danou chvíli, v polovině roku 2007 jde pouze o to, aby neúplné, chybné a bezkoncepční a hlavně dosud neexistující řešení bylo „schváleno“ jako správné bez ohledu na již hotové a projednané komplexní řešení.

Předchozí téma rubriky Objektiv končilo dokumenty z porady 29. 1. 2007 pořádané na ČNI, kde bylo porovnáno řešení projektu ISPROFOND, které předložilo pouze 12 z plánovaných 22 normalizačních úkolů, zatímco řešení SILMOS zahrnovalo kompletní návrhy všech ČSN EN včetně národních příloh a zbytkových norem pro WG 4 a překlady všech konečných verzí evropských norem pro WG 1. V závěru porady ČNI konstatoval, že zadání normalizačních úkolů bude sjednáno stejným způsobem jako dosud podle platných dohod a smluv se SILMOS s.r.o. – CTN.

Porada dne 4. 2. 2007 mezi předsedou TNK 51 Ing. I. Večerkou a vedoucí subkomise SK 2 a vedoucím gestorem CEN/TC 227 Ing. M. Birnbaumovou zpřesnila ve shodě s řešením SILMOS názvy všech položek a plán normalizace rozšířila o 4 části revize ČSN 73 6127-1 až 4. (DOK 2 a DOK 3).

Odmítavé stanovisko Sdružení ke spolupráci na přejímání evropských norem

Místo akceptování předložených rozborů a závěrů z porady 29. 1. 2007 i zpřesnění názvů jednotlivých norem řešení reagovalo Sdružení pro výstavbu silnic Praha dopisem předsedy Ing. P. Čížka z 15. 2. 2007, kterým sjednaný postup neguje (DOK 4). V pětibodových závěrech požaduje Sdružení po ČNI, aby „stanovil zpracovateli norem a národních příloh odborníky, kteří se podíleli na stejné problematice v programu ISPROFOND“ - přestože výsledky prací přinesly za rok 2006 pouze poloviční řešení, aby „nezadával firmě SILMOS další úkoly související s předmětnými normami“, přestože podle platné smlouvy k řešení normalizačních úkolů a dohody o vykonávání funkce Centra technické normalizace SILMOS ve spolupráci s externím spolupracovníky zpracoval přes 170 ČSN EN a ČSN, dokonce aby „urychleně restrukturalizoval TNK 51 dle požadavku MD ČR“. Kromě těchto ultimativních požadavků a dále komentovaných příloh však nebylo dodáno to podstatné: zbývajících 5 norem z WG 4. Bez ohledu na předchozí invektivy oslovil SILMOS všechny členy správní rady Sdružení a členy národních aplikačních týmů otevřenou nabídkou spolupráce a zaslání všech dokumentů v rámci regulérního připomínkového řízení (DOK 5). Přílohou dopisu bylo opětovné upozornění na definitivní zavedení harmonizovaných norem pro asfaltové směsi k 1. 3. 2008, což znamená, že by jen v oboru WG 4 a WG 1 mělo být v roce 2007 převzato a vydáno na 500 stran komplikovaných norem pro stavbu vozovek (DOK 6).

Nátlak nebo svobodné vyjádření gestorů a zpracovatelů norem

Značný rozsah úkolu k převzetí několika stovek evropských norem pro pozemní komunikace vedl v roce 1995 k vyhlášení národního programu jako úkolu a společného cíle vyžadujícího soustředěnou spolupráci všech odborných kapacit. V příloze č. 3 (DOK 7) citovaného dopisu předsedy Sdružení Ing. Petra Čížka je uvedeno vyjádření některých gestorů CEN/TC 227, kteří odmítají další spolupráci se SILMOS. Přitom tito odborníci byli v rámci národního programu jako zpracovatelé norem, jako gestoři i jako řešitelé dílčích úkolů projektu ISPROFOND pro tuto práci vyškoleni, připraveni a vedeni od SILMOS. Co si o jejich prohlášeních pomyslet, a jak přijmout jejich zdůvodnění? Jedná se o svobodné vyjádření konkrétních osob nebo o důsledek nátlaku, zdůvodněného vinou za nedostatečné nebo chybné řešení projektu ISPROFOND? Ani nejserioznější jednověté prohlášení Ing. M. Birnbaumové není zcela pravdivé, neboť úkoly k řešení individuálních zpracovatelů (DOK 3) pro ČSN 73 6127-1 až 4 byly uvedeny se jmény zpracovatelů, zatímco ostatní ČSN EN a ČSN byly jednoznačně vztaženy k týmu zpracovatelů SILMOS, který tyto normy již 30. 11. 2006 předložil ČNI. Toto prohlášení lze přijmout se ctí, co ale říci o vyslovené lži Dr. Ing. Michala Varause, který označuje jako „manipulativní úpravy“ zápisu z jednání týmu pro asfaltové směsi dne 21. 11. 2005 to, co zpracovatelé sami prohlásili? Po třech letech řešení národních příloh 2003 až 2005 měl být rok 2006 věnován definitivnímu zpracování národních příloh. Bez dalších nároků na provádění náročných porovnávacích zkoušek. Ale proč nezískat od státu další peníze na další zkoušky v roce 2006 i 2007, když tato možnost existuje? Jak to, že 20 účastníků a svědků porady týmu dne 21. 11. 2005 neprotestovalo ani slovem po celý rok 2006 proti údajně zmanipulovanému a nepravdivému zápisu, který byl předán všem členům Sdružení a zveřejněn v rámci projektu ISPROFOND? Jak je vidět, vlastní veřejné prohlášení, obsažené v zápisu z týmu, se stalo nepohodlným až ve chvíli, kdy bylo doloženo jako jeden z podkladů stížnosti na řešení projektu ISPROFOND 2006 a muselo být tudíž popřeno. Toto má být věcná argumentace představitelů týmů WG 3 a WG 1, které odvedly velký kus práce s viditelnými výsledky. Argumentaci zbývajících členů, u kterých došlo k profesionálnímu i morálnímu selhání není nutné komentovat, přesto je užitečné si ji přečíst (DOK 7). Snaha SILMOS o zařazení všech odborníků vedla i přes uvedené prohlášení ke kontaktu Ing. Stehlíka PhD. Přestože v jím řešené normě ČSN EN 14227-4 Popílek pro stmelené směsi došlo k opomenutí dvou existujících ČSN, které musí být zrušeny a evropská norma musí být následně doplněna o národní přílohu, respektoval SILMOS jeho předchozí specializovanou práci v oblasti použití strusek. Nabídka (DOK 8) byla Ing. Stehlíkem odmítnuta (DOK 9). Proto došlo v tomto jediném případě ke změně původně stanovených a schválených řešitelů norem a po navázání spolupráce s producenty strusky byly i dvě dotčené ČSN EN 14227-2 a ČSN EN 14227-12 zpracovány podle jednotné koncepce celým týmem zpracovatelů.

Smluvní zadání řešení norem SILMOS s.r.o. a vyhlášení normalizačních úkolů ve Věstníku ÚNMZ

V negativním stanovisku Sdružení k výsledkům porovnání ISPROFOND 2006 a rozborového úkolu RU/0825/06 nebyla nabídnuta žádná varianta řešení: ve WG 4 chybělo 5 nezpracovaných norem, zatímco SILMOS měl všechny normy připraveny k okamžitému zahájení a připomínkování. Je tedy pochopitelné, že ředitel úseku normalizace ČNI Ing. Milan Holeček ve svém dopise z 1. 3. 2007, potvrdil předchozí výsledky jednání:

„…sděluji Vám, že jsme posoudili všechny navrhované varianty řešení a postupuji Vám rozhodnutí o zadání normalizačních úkolů norem pro stavbu vozovek do plánu TN na rok 2007: V návaznosti na jednání ve výše uvedené věci, která proběhla v ČNI dne 29. 1. 2007 a následně dne 2. 2. 2007, bylo převzetí evropských norem EN, v souladu s dosavadní praxí ČNI a s ohledem na potřebnou koordinaci prací zadáno Silmos CTN, přičemž: U CEN/TC 227/WG 1 jsou plně zachováni příslušní odborní spoluřešitelé podle návrhu Pragoprojektu, a tím zachována potřebná kontinuita odborných zpracovatelů (spoluřešitelů) a potřebná koordinace prací a to s ohledem na přípravné práce v předchozích letech 2003 – 2006. Silmos CTN bude respektovat výsledky prací ISPROFOND 2006 a navržené spoluřešitele. U CEN/TC 227/WG 4 bude spolupráce odborných spoluřešitelů sjednána podle výsledku RU/0825/06, včetně navazujících ČSN.“

Uvedené rozhodnutí ČNI bylo realizováno zveřejněním 21 úkolů z WG 1 a z WG 4 ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2007 z 15. 3. 2007 (DOK 10). První úkol z WG 4 EN 14227-1 byl zahájen v říjnu 2004, všechny úkoly jsou uvedeny se zpracovatelem SILMOS s.r.o. Následně byly ze strany ČNI a SILMOS podepsány soupisky č. 2/07 a č. 3/07 ke smlouvě 96/2004/UN (DOK 11) na řešení 16 normalizačních úkolů pro převzetí evropských norem z WG 4 a WG 1. Zbývajících 6 zbytkových ČSN vyhlášených ve Věstníku č. 3/2007 soupiska neobsahovala vzhledem k probíhajícím úpravám smlouvy mezi ÚNMZ a ČNI. Na základě uvedených smluv bylo možno přistoupit k zahájení vlastního připomínkového projednávání norem. I tak vlivem předchozích obstrukcí došlo k dalšímu tříměsíčnímu zpoždění, neboť kompletní normy z WG 4 i překlady z WG 1 od SILMOS s.r.o. byly předány ČNI 30. 11. 2006 a soupiska úkolů byla podepsána až 19. a 22. 2. 2007. Přesto byla začátkem března expedována k připomínkovému řízení první skupina norem z WG 4.

Část 2: Připomínkové jednání k první skupině norem pro stmelené směsi s popílky (9.3. – 10.4. 2007)

Důkladná příprava první skupiny norem pro stmelené směsi

Dne 9. 3. 2007 byl rozesílán 70 (!) účastníkům obsáhlý svazek se třemi ČSN EN a dvěma ČSN z WG 4 spolu s komentáři a průvodními dokumenty v rozsahu 120 stran. Kromě pozvánky na připomínkové jednání dne 10. 4. 2007 na ČNI (DOK 12) byl účastníkům předložen úvodní komentář k normám pro stmelené směsi od Ing. I. Večerky (DOK 13) a Komentář k postupu řešení skupiny norem pro směsi stmelené popílky Ing. V. Vrtěnová (DOK 16). Dvě schémata Systémový převod evropských norem pro stavbu vozovek (WG 4) (DOK 14) a WG 4 Stavba vozovek – Stmelené směsi a vrstvy (DOK 15) vyjadřovala koncepční řešení celé skupiny norem jednak z hlediska systémových vazeb na stávající předpisy a normy, jednak z hlediska vnitřních vazeb předmětu jednotlivých norem. Tato skupina pěti norem byla předjednána již v říjnu 2006 s rozhodujícími producenty popílku a TZÚS s.p. Nejvýznamnější národní příloha k ČSN EN 14227-4 byla zpracována na základě dlouhodobých výsledků zkoušek vlastností popílku v ČR. Kromě toho dvě navazující ČSN 73 6124-2 a 3 pro popílkovou suspenzi a popílkový stabilizát zapracovaly do podoby platných ČSN realizační výstupy z projektu S304/120/703 Použití druhotných surovin (průmyslových odpadů a recyklovaných materiálů) do tělesa pozemních komunikací. Tento rozsáhlý čtyřletý projekt ukončený v roce 2000, financovaný MD ČR, mohl být teprve nyní v návaznosti na přejímané evropské normy v úplnosti zaveden do praxe ČR. Zpracovatelé realizačních výstupů projektu byli současně zpracovateli norem a národních příloh v rámci týmu SILMOS. Za normálních okolností bylo tedy možno očekávat i přes mimořádný rozsah připomínkovaného textu relativně snadné připomínkové jednání. Tento předpoklad mohl vycházet i z toho, že místo 5 norem pro popílky předkládaných týmem SILMOS, předal projekt ISPROFOND pouze 2 návrhy norem. Bohužel oba naprosto nefunkční a nepoužitelné, neboť zpracovatel specifikace pro popílek ČSN EN 14227-4 přehlédl existenci dvou platných ČSN a norma byla zpracována bez nezbytné národní přílohy, a v důsledku toho i navazující ČSN EN 14227-3 nerespektovala reálné parametry popílku.

Sdružení nekorektně ovlivňuje účastníky připomínkového řízení

Skutečnost, že stanovisko zpracované panem Ing. Lubomírem Tichým, CSc. nepředstavuje objektivní postoj MD ČR jako orgánu státní správy, lze doložit na připomínkách k prvnímu návrhu norem (DOK 17). Z 11 odstavců dvoustránkového dopisu je 9 odstavců věnováno předchozím diskuzím k zadání normalizačních úkolů. Teprve v 10. odstavci je uvedeno, že první návrhy norem „… obsahují závažné nedostatky již v celkové koncepci a např. nejasném oddělování požadavků na (podkladní) vrstvy vozovek (ze stmelených směsí) a na zemní těleso (podloží) pod vozovkou (z upravených zemin)…“, a proto „…s předloženými návrhy všech 5 norem zásadně nesouhlasíme“. O tom, že alternativou jsou dva nefunkční návrhy norem zpracované v rámci projektu ISPROFOND, nezpůsobilé k regulérnímu připomínkovému řízení, se v tomto zásadním odmítnutí neříká nic. Naopak je požadováno, aby normy byly přepracovány ve smyslu stanovisek a připomínek dalších účastníků připomínkového řízení.

O jaká stanoviska a připomínky se jedná, byl pan Ing. Lubomír Tichý, CSc. na rozdíl od SILMOS prokazatelně předem informován, neboť ze všech obesílaných představitelů státní správy je pouze on uveden v adresáři elektronické pošty u dopisu jednatele Sdružení Ing. Petra Svobody z 27. 3. 2007 (DOK 18). Tento dopis spolu s oficiálním stanoviskem Sdružení pro výstavbu silnic Praha (DOK 19) byl rozeslán všem účastníkům připomínkového jednání 14 dní před vlastním datem jednání, aby sloužil jako vodítko k paušálnímu odmítnutí projednávaných norem. Tímto dopisem poskytl sekretariát Sdružení nejen svým členským organizacím návod k prefabrikovanému nesouhlasnému vyjádření, které bylo prakticky beze změny převzato mimo jiné např. tzv. nezávislou autorizovanou osobou č. 254 – SILMOS-Q (DOK 20). Jak nazvat takové mocenské ovlivňování členských organizací spoléhající na početní převahu účastníků připomínkového řízení? Jak nazvat tuto spolupráci státu s diktátem výrobní sféry tam, kde by stát měl jasně obhájit technické požadavky a parametry, které draze a někdy velmi draze platí v miliardových zakázkách na dopravní infrastrukturu? Kde jinde by měl být hájen oprávněný zájem státu podle zákona č.22/1997 Sb., a kdo jiný by ho měl hájit, než pracovníci státní správy a institucí řízených státem? Z těchto důvodů se SILMOS jako zpracovatel sady norem obrátil na předsedu ÚNMZ Ing. Alexandra Šafaříka-Pštrosze dopisem z 3. 4. 2007 (DOK 21) s upozorněním na prokázanou snahu zabránit regulérnímu připomínkování evropských norem.

Závěry a dokumenty z připomínkového jednání dne 10. 4. 2007

V průběhu celodenního připomínkového jednání byly detailně projednány připomínky ke všem rozeslaným pěti normám, přestože v úvodních projevech představitelů Sdružení byla snaha zpochybnit regulérnost vlastního připomínkového jednání. Opakovaně opisované stanovisko Sdružení, že „…celková koncepce norem je ze strany SILMOS s.r.o. špatně pochopena, protože vychází z předpokladu, že je nutné zpracovat normy EN 14227-10 až 14, aby mohly být zrušeny stávající normy ČSN 73 6125 a ČSN 73 6124…“ bylo dvojím způsobem vyvráceno. Nejdříve předneseným příspěvkem Ing. L. Kratochvílové z ČNI (DOK 25), který byl zpracován z hlediska odpovědnosti Institutu nejen za přejímání EN, ale také za kvalifikované zrušení konfliktních norem národních. Stanovisko ČNI jednoznačně posoudilo předmět nahrazovaných ČSN a potvrdilo, že ČSN 73 6124 pro KAMENIVO stmelené hydraulickým pojivem je nahrazována pěticí EN 14227-1 až 5 a ČSN 73 6125 pro ZEMINY upravené hydraulickým pojivem je nahrazována pěticí EN 14227-10 až 14. Druhé vyvrácení omylu Sdružení bylo obsaženo v podrobné koncepci převzetí sady norem pro stmelené směsi od kolektivu řešitelů SILMOS, která byla promítnuta účastníkům i s výkladem 28 tabelárních a schematických obrázků.

Zvukový záznam z připomínkového jednání (DOK 24) dokazuje, že tato koncepce, zpracovaná týmem zpracovatelů SILMOS, nebyla žádnými technickými argumenty zpochybněna. Snaha Sdružení pro výstavbu silnic Praha obhájit vlastní neúplné řešení byla formulována v písemném stanovisku kuriózní argumentací, že „…normy ČSN 73 6124-2, ČSN 73 6124-3 (popílková suspenze a popílkový stabilizát - pozn. red.) nepožaduje ani MD ČR, případně ŘSD ČR jako objednatel, ani zhotovitelská sféra. Zásadně nesouhlasíme, aby byla tvorba těchto norem financována ČNI z veřejných zdrojů, protože by se jednalo o porušení § 5 odst. 7 zákona č. 22/1997 Sb.“. Tuto odvážnou konstrukci porušení zákona si netroufl převzít do své argumentace ani Ing. L. Tichý, CSc. Pod tvrzení, že ministerstvo dopravy nepožaduje nebo dokonce odmítá vydání norem, jejichž návrhy byly zpracovány jako realizační výstupy výzkumného projektu, financovaného ze zdrojů ministerstva dopravy, by bylo asi obtížné sehnat podpis kteréhokoliv odpovědného pracovníka uvedeného ministerstva. Naopak účast představitelů producentů popílku a jejich schválení norem potvrdilo, že normy představují seriózní variantu pro efektivní zpracování a likvidaci části z cca 8 milionů tun roční produkce popílku v České republice. Podstatné je konstatování, že veškeré rozesílané dokumenty s výsledky připomínkového jednání dne 10. 4. 2007 nebyly účastníky jednání dále rozporovány nebo odmítnuty, s výjimkou jediného nekonkrétního nesouhlasu Ing. L. Tichého, CSc. až ze dne 6. 6. 2007. Počty hlasů pro a proti, významné při regulérním připomínkování norem, v poměru 6:11 resp. 7:10 lze brát nejen jako důkaz existujících rozporných názorů, ale především jako prokazatelné ovlivňování účastníků připomínkového řízení. Čtyři doslovně opsaná stanoviska Sdružení a tři volně reprodukovaná stanoviska Sdružení představují nebezpečný precedens, kdy lze při jakémkoliv početním přečíslení zástupců výrobní sféry dosáhnout ovlivnění jakékoliv normy (DOK 22, DOK 23).

Část 3: Stížnost Sdružení na financování normalizačních úkolů (10.4. – 7.5. 2007)

Neopodstatněné obvinění z dvojího financování normalizačních úkolů

Přestože Sdružení ani 4 měsíce po ukončení prací roku 2006 nepředložilo na ČNI ucelený soubor norem pro stmelené směsi, rozhodlo se podat stížnost na postup ČNI u předsedy ÚNMZ (DOK 26). Ve čtyřbodové argumentaci je pozoruhodné zcela zjevné zkreslování reality. Sdružení v bodě 2 nemůže souhlasit, aby: „…byly ze státních prostředků hrazeny znovu činnosti (tvorba národních norem včetně národních příloh), které již byly uhrazeny SFDI a Sdružením pro výstavbu silnic.“ Toto zavádějící tvrzení nerespektuje skutečnost, že dosud byly zřetelně odděleny práce na zpracování porovnávacích zkoušek a návrhů národních příloh (financované SFDI a Sdružením) od prací na regulérním připomínkovém projednání a zpracování konečných návrhů norem (financováno ČNI). Takto zřetelně odděleny proběhly po stránce věcné i finanční první dvě sady norem pro cementobetonové kryty i pro nestmelené směsi. Absurdita této stížnosti spočívá v tom, že na zpracování národních příloh byly skutečně cestou SFDI vydány prostředky, ale do doby podání stížnosti neodevzdalo Sdružení ucelené řešení. Tým zpracovatelů SILMOS dokončil a předal kompletní zpracování překladů norem, národních příloh i doplňkových norem 30. 11. 2006, to vše nad rámec řešení rozborového úkolu, a především – bez jakékoliv úhrady!

Těsně před zasedáním Rady ÚNMZ byl zaslán Ing. P. Svobodou, jednatelem Sdružení, v rámci připomínkování prvního doplňku plánu TN další nesouhlas s financováním normalizačních úkolů pro stavbu vozovek (DOK 27). Nepoužitelné výsledky z projektu ISPROFOND, které byly uhrazeny z prostředků SFDI, a to i přes věcně nevyřešenou stížnost ze dne 4. 12. 2006, jsou vydávány za kvalitní a úplné řešení. Peníze byly vyplaceny, ale požadované výsledky řešení nebyly dodány. Výsledky dodal někdo jiný. Zadarmo. Proto musí být nařčen – aniž by dostal ze zdrojů SFDI, Sdružení, či odkudkoliv sebemenší úhradu práce na normách – z dvojího financování.

Skutečné náklady na řešení projektu ISPROFOND (příprava národních příloh) a normalizačních úkolů (vlastní zpracování a projednání norem)

SILMOS byl po obdržení stížnosti Sdružení vyzván ČNI, aby připravil podklady objasňující skutečné financování prací, a to jak v technické přípravě (normativním výzkumu – projekt ISPROFOND), tak ve vlastní normalizační práci (řešení normalizačních úkolů) (DOK 28). Vzhledem k tomu, že společnost SILMOS koordinovala projekt ISPROFOND v letech 2003 – 2005, má k dispozici přesné podklady o řešení projektu. Výsledná čísla jsou výmluvná (DOK 29). Na práce v oblasti WG 1, které byly řešeny od roku 2003 – 2005 bylo použito celkem 5 844 744,- Kč, z toho 2 119 000,-. Kč na expertní práce a 3 725 274,- Kč na laboratorní porovnávací zkoušky. Na řešení normalizačních úkolů u ČNI byla stanovena cena 347 000,- Kč. Z toho zpracovatelé obdrží 50 %, tedy 173 000,- Kč a SILMOS rovněž 50 % 173 000,- Kč. Experti a budoucí zpracovatelé norem tedy obdrží za expertní práce 2 119 000,- Kč + za spolupráci na normalizačních úkolech 173 000,- Kč, tedy celkem 2 292 500,- Kč. SILMOS za kompletní práce na finálním zpracování anglických překladů konečných verzí, koordinované a sjednocené vypracování národních příloh včetně kompletního organizování připomínkových jednání a zapracování připomínek do konečných verzí dostane 173 000,- Kč, tedy 13,2x méně! To je „dvojí financování“ a nepřiměřená úhrada prací? Ale hlavně, kde jsou výsledky – zpracované návrhy normalizačních úkolů z projektu ISPROFOND? Zatímco SILMOS připravil a odevzdal již k 30. 11. 2006 kompletně zpracované návrhy textů EN, ze strany ISPROFOND byla odevzdána jen polovina úkolů.
V oblasti WG 4 je situace ještě absurdnější. Ing. J. Zajíček se v rámci projektu ISPROFOND neangažoval při zpracování analýz ani u jediné normy pro stmelené směsi a nebyl uveden u žádné z nich v dlouhodobém plánu jako zpracovatel. Naprostou většinu prací v létech 2003 – 2005 s podrobnou analýzou a přípravou národních příloh zpracoval - v rámci projektu ISPROFOND - doc. Ing. Vlastimil Bílek, CSc. Jeho práce měla být záměrně zcizena a přerozdělena lidem, kteří ji nevykonali a ve svých odevzdaných výsledcích ani nebyli schopni odevzdat na patřičné odborné úrovni. Odborné fiasko řešení projektu ISPROFOND v roce 2006 v oblasti WG 4 odhalené již 29. 1. 2007 při posuzování skutečných výsledků projektu ISPROFOND v porovnání s rozborovým úkolem RU/0825/06 mělo být zamlženo a zastřeno fiktivními důvody a stížností na údajně dvojí financování prací. Ten, kdo práci dostal zaplacenou, ji v požadované kvalitě a množství neodevzdal. Ten, kdo ji v kompletním řešení zpracoval a předložil k připomínkování, nedostal žádnou úhradu a je absurdně obviněn z neoprávněného dvojího financování.

Odmítnutí odpovědnosti ze strany ÚNMZ

Zasedání Rady pro technickou normalizaci se uskutečnilo 17. 4. 2007, tedy 7 dní po připomínkování první skupiny norem. Předseda ÚNMZ Ing. Alexander Šafařík-Pštrosz měl k dispozici spolu s předchozím rozborem SILMOS (DOK 30) následně i zápis z připomínkového jednání. Bylo tedy snadné rozhodnout o neoprávněnosti stížnosti Sdružení na ČNI. Místo toho došlo k oddálení rozhodnutí o financování úkolů vyhlášených ve Věstníku ÚNMZ. Předseda ÚNMZ podle zápisu ze 44. zasedání Rady a v následné odpovědi SILMOS odmítl schválit financování předmětných úkolů, „…dokud nedojde ke shodě na řešení vzniklé situace mezi zúčastněnými stranami…“. „Domnívám se, že v tuto chvíli je zapotřebí, aby se zúčastněné strany sešly a dospěly k řešení, které mohou vzájemně akceptovat“, praví se v odpovědi předsedy ÚNMZ na obě sdělení SILMOS z 3. 4. a 20. 4. 2007 (DOK 31). Místo rozhodnutí je v dopise uvedeno státnické vybídnutí k jednání, které jedna strana od předání koordinace projektu ISPROFOND dne 30. 1. 2006 cíleně bojkotuje. Místo rázného odmítnutí praktik korporativního ovlivňování výsledků projednávání norem, nastává mlčenlivé tolerování tohoto postupu. Místo jasného oddělení samostatného financování normalizačních úkolů v gesci ÚNMZ resp. ČNI, ponechání volného pole pro nepodložené stížnosti. Jaké lze očekávat důsledky takového postupu hájení oprávněného zájmu státu, který byl v zákoně č. 22/1997 Sb., delegován výslovně ÚNMZ? Velmi předvídatelné. Na příští připomínkové jednání přijde skupina neochotná k jakékoliv dohodě, odhodlaná a dohodnutá na jediném cíli: znemožnit regulérní připomínkování norem. Na příštím jednání o financování normalizačních úkolů přijde protinávrh ze strany ČNI, který představuje nejen odcizení hotového řešení sady norem, ale ostudné krácení smluvně sjednané částky o neexistující neplnění.

Část 4: Připomínkové jednání k druhé skupině norem pro stmelené směsi dne 11. a 12.6. 2007

Pokus o zabránění regulérního připomínkového jednání

V souladu s připomínkami bylo vyhověno požadavku připomínkujících a místo tří samostatných kol byla druhá skupina norem rozeslána kompletní pro snadnější porovnání textů norem i paralelních národních příloh. Připomínkové jednání bylo z důvodu enormního rozsahu textů svoláno jako dvoudenní na dny 11. a 12. 6. 2007 (DOK 32). Sekretariát náměstka ministra dopravy dokumenty pro připomínkové jednání vrátil s pozoruhodným vyjádřením (DOK 33). Podrobnější připomínky od Ing. L. Tichého, CSc. (DOK 34) se opět nejasně odvolávají na závažné, ale blíže nespecifikované nedostatky v koncepci norem, a normám je vytýkáno, opět bez konkrétních zdůvodnění, zbytečně mnoho „českých specifik“. Tvrdit jednou větou „…že nesouhlasíme se zápisem z připomínkového jednání k 1. skupině norem konaného 10. 4. 2007, ve kterém je řada oprávněných připomínek odmítána“, nedává žádné zdůvodnění ani konkrétní návrhy. Jaké připomínky to jsou, v čem jsou oprávněné a čím to bylo zdůvodněno? Opravdu postačí, když řekne DŮLEŽITÝ PÁN Z MINISTERSTVA, který se na jednání zdrží necelé dvě hodiny: „Máte to špatně, A BASTA!“? Toto je argumentace? Vždyť proběhlo regulérní připomínkové jednání k první skupině norem s podrobnou prezentací celé sady norem. Nikdo nevznesl dotaz, nikdo nevznesl protinávrh, při vysvětlení připomínek nikdo neřekl: „Nesouhlasím, protože je to z těch a těch důvodů nesprávné řešení“. A přesto jedna jediná naprosto nepodložená a nekonkrétní věta stačí k odmítnutí několikaleté tvůrčí práce?

Aby však nenastala mýlka: když bylo ovlivňování připomínkového jednání předem poslaným negativním stanoviskem Sdružení tolerováno u 1. skupiny norem – bez jakéhokoliv zásahu ÚNMZ – pak se podruhé tento postup stal standardem. Dopis jednatele Sdružení Ing. Petra Svobody z 2. 6. (DOK 35), kterým Sdružení „celý předložený soubor norem odmítá, nesouhlasí s jeho přijetím“, obsahuje řadu fantastických tvrzení. Jedno z nich je např. sdělení, že „Sdružení pro výstavbu silnic Praha nemůže nečinně přihlížet, jakým způsobem jsou zpracovávány normy v oblasti CEN/TC 227 WG 4 bez zástupce ve WG 4 za ČR Ing. J. Zajíčka…“. V následujícím textu tohoto komentáře, stejně jako na připomínkovém jednání dne 11. 6., je uveden výklad zásadních nedostatků dvoustránkové koncepce Ing. J. Zajíčka z 1. 6. 2007, dodané s ročním zpožděním oproti termínu původního zavedení norem. A zcela komicky působí sdělení, že „společnost SILMOS zpracovala normy v této oblasti jen z toho důvodu, aby ZKOMPLIKOVALA přijetí koncepce převodu EN do české normalizační soustavy…“. Čili to, co tým pod vedením Ing. J. Zajíčka nedokázal předložit a zpracovat, někdo naschvál udělal za ně a ještě si nestydatě nárokuje, aby mu tato práce byla uhrazena. To je opravdu skandál!

A aby se k tomu nemuselo již dále nečinně přihlížet, přispěchalo několik oddaných stoupenců Ing. J. Zajíčka a jeho koncepce, na kterou se shodně odvolávala všechna odmítavá stanoviska členů Sdružení, na vlastní připomínkové jednání s jediným cílem: zabránit, aby se jednání vůbec uskutečnilo. Zvukový záznam dopolední části jednání by musel mít několikanásobně větší rozsah, než přiložený zkrácený výtah, ale nebyl by o nic srozumitelnější. Trvalo hodinu a půl, než vůbec mohlo dojít k běžnému úvodnímu postupu, aby zpracovatel vyhodnotil počet došlých stanovisek. Skutečnost, že počet souhlasných a nesouhlasných stanovisek byl zhruba 50 na 50, jen dokládá cílenou snahu jedné skupiny účastníků zabránit stůj co stůj dokončení řešení normalizačních úkolů smluvním týmem zpracovatelů SILMOS. Je nutné vyslovit veřejně to, co si zcela nezúčastnění dokázali srovnat z jednání sami: Jeden tým dosud nepředložil žádné ucelené řešení a návrhy norem, jeho koncepce je s vážnými výhradami kritizována jako nefunkční, a takto se snaží za každou cenu zabránit tomu, aby hotové návrhy celé skupiny norem, připomínkované s dílčími a snadno opravitelnými výhradami, mohly být schváleny jako přijaté řešení.

Závěry a dokumenty z připomínkového jednání dne 11. a 12.6. 2007

Po dopoledním naprosto divergentním jednání pod řízením ředitele úseku normalizace ČNI Ing. Milana Holečka se ujasnilo jen jedno. Ti, kteří měli zájem o vydání norem a přišli na připomínkové jednání, aby projednali jejich zpracování, zůstali. Ti, kteří chtěli pouze dosáhnout zrušení jednání a překřičení technických argumentů, odešli. Přesto to nejdůležitější, co bylo dojednáno v zákulisí, na jednání nebylo řečeno: ČNI vyhověl pokynu Ministerstva dopravy z neveřejného jednání 8. 6. před vlastním připomínkovým jednáním, že budou vypovězeny smlouvy se SILMOS na řešení normalizačních úkolů. S ohledem na 50 obeslaných adresátů a 25 připomínkujících a pořizovaný zvukový záznam z jednání to však nikdo nahlas neřekl. Na místě nedošlo k prohlášení, že celé připomínkové jednání je vlastně předem odepsaná fraška, zbytečná námaha desítek lidí a výsměch technické argumentaci i podobě přejímaných evropských norem, protože zpracovatel bude stejně vyměněn a dosud nedodané normy z projektu ISPROFOND nahradí tyto hotové, dokončené a připomínkované.

Protože tento závěr, jehož potvrzení přišlo o 14 dní později, nikdo neoznámil, jednání pokračovalo dále podle programu. Po odchodu těch, které připomínkování norem nezajímalo, nastala vlastní práce na normách. Za účasti pracovníků ČNI a dalších zbylých připomínkujících se uskutečnilo celodenní připomínkové jednání dne 11. i 12. 6. se souhrnnými závěry, které jsou podrobně obsažené v dokumentu (DOK 36), včetně přehledu účastníků připomínkového jednání (DOK 37), přehledu připomínkujících (DOK 38), až po unikátní výtah ze zvukového záznamu z připomínkového jednání (DOK 39). To nejdůležitější však zůstalo za vlastními zápisy. Vzhledem k unifikované podobě celé skupiny norem pro stmelené směsi i podobně sjednocené stavby národních příloh znamenalo zapracování každé schválené připomínky revizi a úpravu textu celé sady norem. I z tohoto důvodu byly stylistické úpravy provedeny pouze tam, kde přinášely přesnější nebo srozumitelnější překlad. Nicméně sjednocení oprav textů celé skupiny norem si následně po připomínkovém jednání vyžádalo ještě desítky hodin práce celého týmu zpracovatelů, než byly důkladně opraveny a zkontrolovány k odevzdání konečné návrhy norem celé skupiny norem WG 4.

Důsledky případného zavedení koncepce podle Ing. Zajíčka

Pro neinformované čtenáře může být předchozí rozbor dokumentovaných událostí a podkladů jen obrazem nepochopitelného soupeření a vzájemného osočování dvou skupin. Podstata věci jako kdyby zůstávala skryta. Jde tu ještě o nějaké technické řešení? Nebo dokonce o technicky správné řešení, podle kterého se budou stavět desítky kilometrů dálnic a silnic a které bude platit nejméně další desítku let? To je hlavním argumentem urputné snahy nenechat schválit to, co je evidentně špatné. Koncepce Ing. J. Zajíčka, zpracovaná za financování Sdružení a SFDI, vychází z omylu a zjednodušení. Deset evropských norem, které měly být řešeny současně, se rozdělilo na dva roky řešení. A tak došlo k nepochopení, které nerespektuje naše stávající normy i používané technologie. Ze zemin podle ČSN 73 6125 a nově podle EN 14227-10 až -14 lze vyrobit velmi kvalitní stmelené podkladní vrstvy vozovek. Koncepce Ing. J. Zajíčka chybně zatracuje mnohaletou nejen domácí zkušenost, a použití druhé pětice norem pro upravené zeminy degraduje bez pevnostních charakteristik pouze do podloží a zemního tělesa. Důsledky tohoto omylu by byly fatální:

z 31 konstrukcí v katalogu vozovek podle platných TP 170 by bylo 16 konstrukcí vyloučeno z používání (nesplňovaly by návrhové charakteristiky stmelených vrstev);
kvalitní směsi zemin by byly použitelné pouze do zemního tělesa a podloží (prodražení výstavby silnic);
chaotické zrušení stávajících ČSN bez adekvátní náhrady;
znemožnění využití druhotných surovin v rozsahu, který EN předpokládá.

Koncepce Ing. J. Zajíčka neumožňuje to, na čem je koncepce SILMOS založena – detailní přepočet a respektování fyzikálních vlasností a parametrů stmelených směsí a vrstev a dodržení požadované ekvivalence nových evropských norem s užívanými technologiemi a předpisy v ČR. Tvrdit, že směs s kategorií pevnosti C_1,5/2 tedy 2,0 MPa splňuje požadavky stávající vrstvy KSC o minimální předepsané pevnosti 7,0 (8,0) MPa, je technický nesmysl, jedná se o téměř čtyřnásobné snížení parametrů. Jestliže i tato „koncepce“ a tyto přepočty jsou hájeny pracovníky (pracovníkem) ministerstva dopravy, pak tento fakt znamená doložitelné snižování parametrů v nových evropských normách oproti normám stávajícím. V dokumentech (DOK 40 a DOK 41) je uvedeno základní zdůvodnění chybné koncepce Ing. J. Zajíčka včetně její neopravitelnosti. Pokud tedy nebude dosud nepředložená verze návrhu norem z projektu ISPROFOND nenápadně upravena a přepsána podle připomínkované a odevzdané konečné verze SILMOS. Jenže to by nejdříve ČNI musel ukončit smluvní řešení s dlouholetým zpracovatelem mnoha desítek ČSN EN SILMOS a bez zdůvodnění předat řešení někomu, kdo vlastní řešení nebyl schopen sám kvalifikovaně zpracovat. Opravdu stačí tak málo? Nic jednoduššího!

Část 5: Předčasné ukončení normalizačních úkolů 22. 6. 2007

Nesouhlas SILMOS s předčasným ukončením normalizačních úkolů

Oznámení ČNI o ukončení úkolů pro stavbu vozovek z WG 1 a WG 4, které byly zveřejněny ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2007 a smluvně uzavřeny soupiskami ke smlouvě mezi ČNI a SILMOS, bylo obsahem dopisu čj. 10422/2007/BD z 22. 6. 2007, který byl doručen 27. 6. 2007, tedy měsíc před definitivním ukončením všech normalizačních úkolů (DOK 42). Zdůvodnění tohoto v technické normalizaci neobvyklého kroku, bylo formulováno takto: „Vzhledem k tomu, že k návrhům řešení výše uvedených úkolů technické normalizace v oblasti stavby vozovek, který nám předložila Vaše společnost, existuje odmítavé stanovisko významné části odborné veřejnosti i MD, rozhodli jsme se v souladu s ust. čl. 5. odst. 5.2 bodu 5.2.2 a 5.2.1 shora uvedené smlouvy ukončit řešení těchto úkolů. Odmítavé stanovisko k návrhu řešení výše uvedených úkolů technické normalizace se týká především koncepčního řešení zpracování těchto úkolů, resp. koncepčních rozporů vyplývajících ze zpracování národních příloh evropských norem a způsobu úpravy původních ČSN.“ Toto sdělení zcela ignoruje skutečnou podstatu rozporů a vysvětlení chybné koncepce Ing. J. Zajíčka, které bylo veřejně předneseno a zdůvodněno na připomínkovém jednání dne 11. 6. 2007. Navazující část dopisu ředitele ČNI Ing. Otakara Kunce, CSc. je věnována vyčíslení stavu rozpracovanosti dosažených etap řešení u jednotlivých norem. Výsledek je pozoruhodný. Z celkově sjednané výše úhrady na řešení 12 normalizačních úkolů ve WG 4 ve výši 405 tis. Kč je uznána ze strany ČNI práce ve výši 150 tis. Kč, a ve WG 1 z 367 tis. Kč jen 28 tis. Kč. Srážky, které se v této skandální kalkulaci vyskytují nelze zdůvodnit ani diletantismem, jedná se o vědomý pokus poškodit zpracovatelský tým a zcizit hotovou práci náhradou za nefunkční řešení projektu ISPROFOND.

V podrobně zdokumentované odpovědi SILMOS na tento dopis ČNI (DOK 43) je sděleno, že předčasné ukončení normalizačních úkolů jeden měsíc před jejich řádným odevzdáním, a to bez vážného zdůvodnění, je bezprecedentním porušením pravidel, kterými se technická normalizace dosud řídila. Spolu s dopisem bylo odesláno úplné řešení všech 12 ČSN a EN po dvou připomínkových jednáních s kompletní dokumentací o připomínkovém řízení. Za tohoto stavu nárokuje řešitelský kolektiv úhradu sjednané ceny za práce ve WG 4 v plné výši. Jestliže je v kalkulaci ČNI s řadou srážek odečten i podíl prací za chybějící národní přílohy k národním normám, pak je to dokladem hrubé neznalosti normalizační práce představitele normalizačního institutu. Obtížně zpracovávané národní přílohy jsou povoleny pouze u některých evropských norem, u nichž nebyly v Evropě dostatečně sjednoceny veškeré požadavky na použití a bylo výslovně doporučeno jejich dopracování na národní úrovni. Ale národní přílohy k národním normám, to je unikát srovnatelný s dvouhlavým teletem. Ovšem pokud se tato neexistující národní příloha účtuje srážkou u čtyř ČSN ve výši celkem 28 tis. Kč, pak už není ani zachováno zdání o snaze uhradit vykonanou práci. Obdobně ve WG 1, kde kvůli neřešeným problémům ze strany ÚNMZ k financování normalizačních úkolů a neochotě některých zpracovatelů projektu ISPROFOND ke spolupráci nebylo zahájeno připomínkové řízení, je celková úhrada ze strany ČNI za 3 EN kalkulovaná ve výši 28 tis. Kč výsměchem tomu, že SILMOS předal ČNI již k 30. 11. 2006 kompletní revidované a upravené překlady konečných verzí všech 8 EN z WG 1. Podrobná argumentace ke zcizení hotových výsledků řešení ze strany ČNI je uvedena v (DOK 44 a DOK 45).

Odvolání vůči předčasnému ukončení normalizačních úkolů a žádost o prošetření situace v technické normalizaci

Česká technická norma je jediný technický dokument, který kromě dlouhé tradice je chráněn zákonem, a to č.22/1997 Sb. V § 4 odst. (3) je uvedeno: „Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činnosti nebo jejich výsledků, zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech“. V tomto smyslu obsahují technické normy včetně norem pro stavbu vozovek parametry, hodnoty, stanovené vlastnosti, předepsané zkoušky, které jsou jednoznačně porovnatelné s tím, co dosud platilo podle ČSN. Je snadno doložitelné, co se změní se zavedením EN a jaké dopady to bude mít pro navazující předpisy, nemluvě o dopadech finančních, které se promítnou zprostředkovaně do nákladů na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury. Zákon č. 22/1997 Sb., rovněž definuje „oprávněný zájem státu“, který by měl být hájen institucemi pověřenými tvorbou norem a který by měl být v plné součinnosti se zpracovateli promítnutý do ustanovení a parametrů těchto norem.
Celá kauza spojená se skupinou norem pro stmelené směsi je dokladem o selhání řady pracovníků a v jejich osobě i institucí, které měly tento oprávněný zájem státu chránit. Je zřejmé, že zájmy podnikatelských sdružení jsou protikladné zájmům státu. Je tedy zdravé a normální, aby si tato sdružení za 80% finančního přispění státu kupovala externí odborníky k prosazování svých zájmů do norem? Je hájení zájmu státu, když pracovník ministerstva dopravy ignoruje zapracování výstupů výzkumných projektů financovaných ministerstvem dopravy do českých technických norem? Je žádoucí, aby Státní fond dopravní infrastruktury, který hospodaří s desítkami miliard Kč ročně, zcela opomíjel skutečné technické řešení projektů, které financuje a které se ve svých důsledcích promítají do ceny pozemních komunikací? Je opravdu v zájmu státu, aby jím pověřená právnická osoba podle zákona 22/1997 Sb., k tvorbě a zpracování českých technických norem Český normalizační institut byla zcela lhostejná k vlastnímu obsahu norem, k tomu, co technické řešení norem přináší a jak ovlivní daný obor? Je opravdu obhajitelný postoj Úřadu pro technickou normalizaci (DOK 46), který se distancuje od řešení sporů a protiprávních kroků spojených s odevzdáním výsledků práce a neuhrazeného řešení atd.?

Jestli to je opravdu správné, jestli to je nový trend v technické normalizaci, jestli v normách bez ohledu na oprávněný zájem státu může být předepsáno cokoliv, co prosadí dostatečně silná lobby, pak je třeba vzít důsledky těchto skutečností na vědomí. Pak přestávají platit další dosud funkční ustanovení a postupy, které se na technické normy odvolávají. Jestliže technicky podložené řešení přestává platit v jednom oboru, v jedné skupině norem, pak nejsou žádné překážky, aby tomu tak bylo i v jiných oborech. Další důsledky s tím spojené lze jen těžko odhadnout.
Ale pokud tomu tak opravdu být nemá a dosud tomu tak nebylo, pak je třeba zasáhnout prostředky, které přináší nejvyšší odpovědnost za technickou normalizaci, a to přímo z úrovně ministerstva průmyslu a obchodu. Poslední dvojice dokumentů (DOK 47 a DOK 48) je tedy adresována náměstku ministra Ing. Luboši Vaňkovi a přímo ministrovi průmyslu a obchodu Ing. Martinu Římanovi.

SEZNAM POUŽITÝCH DOKUMENTŮ

K části 1:

1. Rámcový harmonogram přejímání evropských norem výrobků pro stavbu vozovek z hlediska financování projektu ISPROFOND
2. Normy z WG 4 k normalizačnímu řízení, Ing. Marie Birnbaumová, 4. 2. 2007, průvodní dopis
3. Zápis z jednání členů SK 2 TNK 51 dne 4. 2. 2007 na základě prověření ČNI, MD ČR a Sdružení pro výstavbu silnic Praha ve věci upřesnění
jednotlivých norem skupiny WG 4 k normalizačnímu řízení v ČR
4. Vyjádření k návrhu Zápisu z porady k zadání normalizačních úkolů norem pro stavbu vozovek (CEN/TC 227) na rok 2007, konané dne 29. 1. 2007,
dopis předsedy Sdružení pro výstavbu silnic Praha Ing. P. Čížka z 15. 2. 2007
5. Přejímání evropských norem pro stavbu vozovek, dopis SILMOS s.r.o. čj. 007/SLM/2007 členům správní rady Sdružení, členům pracovních týmů
Sdružení, členům TNK 51 a gestorům
6. Harmonogram přejímání evropských norem pro stavbu vozovek (WG 4 a WG 1 z CEN/TC 227) v roce 2006, CTN 304/06, listopad 2006
7. Vyjádření gestorů CEN TC 227 (Ing. Varaus, Ing. Zajíček, Ing. Birnbaumová), příloha č. 3 dopisu předsedy Sdružení z 15. 2. 2007
8. Nabídka SILMOS Ing. Dušanovi Stehlíkovi, PhD ke spolupráci při řešení dvou normalizačních úkolů pro kamenivo a zeminy stmelené struskou,
čj. 017/SLM/07 z 19. 3. 2007
9. Odpověď Ing. D. Stehlíka, PhD s odmítnutím nabídky, 23. 3. 2007
10. Věstník ÚNMZ č. 3 z 15. 3. 2007 oznamující zahájení řešení 21 normalizačních úkolů (ČSN EN a ČSN) pro stmelené směsi (WG 4) a asfaltové
směsi (WG 1) se zpracovatelem SILMOS s.r.o.
11. Soupiska úkolů č. 2 a 3/07 ke smlouvě č. 96/2004/UN mezi ČNI a SILMOS s.r.o. sjednávací řešení normalizačních úkolů pro 16 ČSN EN,
z 19. 2. 2007

K části 2:

12. Pozvánka na připomínkové jednání k normám pro popílky a směsi stmelené popílkem ČSN EN 14227-4, -3, -14 a ČSN 73 6124-2, -3,
CTN 313/07 z 9. 3. 2007
13. Úvodní komentář k souboru norem z WG 4 Směsi stmelené hydraulickými pojivy, Ing. Igor Večerka, SILMOS s.r.o.
14. Systémový převod evropských norem pro stavbu vozovek – WG 4 (schéma)
15. WG 4 Stavba vozovek. Stmelené směsi a vrstvy (struktura norem), CTN 316/07
16. Komentář k postupu řešení skupiny norem pro směsi stmelené popílky, Ing. Věra Vrtěnová, SILMOS s.r.o.
17. Normy pro směsi stmelené hydraulickými pojivy a stavbu vozovek – stanovisko, Ministerstvo dopravy, Ing. L. Tichý, CSc.,
zn. 286/2007 – 910 – IPK/1 z 29. 3. 2007
18. Dopis jednatele Sdružení pro výstavbu silnic Praha, Ing. Petra Svobody účastníkům připomínkového jednání k normám pro stmelené směsi
z 27. 3. 2007
19. Stanovisko Sdružení pro výstavbu silnic Praha k normám vytvořeným SILMOS s.r.o. v rámci rozborového úkolu RÚ/0825/06,
zn. 45/SDR/07 z 27. 3. 2007
20. Prefabrikovaně převzaté stanovisko Sdružení s formulářem Vyjádření k normám od některých účastníků připomínkového řízení (SILMOS-Q)
21. Přejímání evropských norem pro stavbu vozovek, dopis SILMOS s.r.o. předsedovi ÚNMZ Ing. Alexandrovi Šafaříku-Pštroszovi s upozorněním na
porušování zákona č. 22/1997 Sb., při připomínkování norem, zn. 013/SLM/07 z 3. 4. 2007
22. Zápis z připomínkového jednání k 1. skupině norem pro stmelené směsi – ČSN EN 14227-4, -3, -14 a ČSN 73 6124-2, -3, které se uskutečnilo dne 10. 4. 2007 na ČNI
23. Prezenční listina z připomínkového jednání dne 10. 4. 2007
24. Výtah ze zvukového záznamu z připomínkového řízení k normám ČSN EN 14227-4, -3, -14 a ČSN 73 6124-2, -3, konaného na ČNI dne 10. 4. 2007
25. Vyjádření ČNI pro připomínkové řízení konané dne 10. 4. 2007 v ČNI k úkolům plánu technické normalizace

K části 3:

26. Stížnost na postup ČNI, dopis Sdružení pro výstavbu silnic Praha předsedovi ÚNMZ Ing. Alexandrovi Šafaříku-Pštroszovi zn. 52/SDR/07
z 4. 4. 2007
27. Připomínky k 1. doplňku plánu technické normalizace a k financování úkolů technické normalizace, podané na jednání Rady pro technickou
normalizaci, Ing. Petrem Svobodou, z 13. 4. 2007
28. Náklady na řešení EN pro stavbu vozovek, dopis SILMOS s.r.o. na ČNI s rozborem nákladů na řešení projektu ISPROFOND a normalizačních
úkolů zn. 017/SLM/07 z 16. 4. 2007
29. Souhrnný přehled nákladů na přípravu a zpracování jednotlivých norem z TC 227/WG 1 a WG 4 (tabulka)
30. Přejímání evropských norem pro stavbu vozovek, dopis SILMOS s.r.o. předsedovi ÚNMZ Ing. Alexandrovi Šafaříku-Pštroszovi s rozborem
financování normalizačních úkolů, zn. 018/SLM/07 z 20. 4. 2007
31. Dopis předsedy ÚNMZ Ing. Alexandera Šafaříka-Pštrosze jako odpověď na dopis SILMOS zn. 013/SLM/07 a 018/SLM/07, zn. 1110/07/02
z 9. 5. 2007

K části 4:

32. Pozvánka na jednání k normám pro stmelené směsi ČSN EN 14227-1, -2, 10, -11, -12, ČSN 73 6124-1 a ČSN 73 6125-1, CTN 321/07 z 4. 5. 2007
33. Vrácení materiálů ze sekretariátu náměstka Hodače, z ministerstva dopravy, zn. 8/2007-900-0R6/8 z 17. 5. 2007
34. Normy pro směsi stmelené hydraulickými pojivy a stavbu vozovek – stanovisko, ministerstvo dopravy, Ing. L. Tichý, CSc., zn. 487/2007-910-IPR/2
z 5. 6. 2007
35. Stanovisko Sdružení pro výstavbu silnic Praha k normám vytvořeným SILMOS s.r.o. v rámci rozborového úkolu RÚ/0825/06, zn. 78/SDR/07
z 1. 6. 2007
36. Souhrnné závěry z připomínkového jednání 11. a 12. 6. 2007 ke koncepčním a věcným připomínkám, SILMOS s.r.o.
37. Prezenční listiny k připomínkovým jednáním dne 11. a 12. 6. 2007 na ČNI
38. Vyhodnocení připomínek ke 2. skupině norem z WG 4 směsi stmelené hydraulickými pojivy, sada norem s pojivy cement, vápno, struska a
prováděcí ČSN, SILMOS s.r.o., Ing. V. Vrtěnová (přehled)
39. Výtah ze zvukového záznamu z připomínkového řízení k návrhům norem ČSN EN 14227-1, -2, 10, -11, -12, ČSN 73 6124-1 a ČSN 73 6125-1,
jednání konané dne 11. 6. a 12. 6. 2007 na ČNI
40. Vyjádření k 1. návrhu norem ČSN EN 14227-1, -2, 10, -11, -12, ČSN 73 6124-1 a ČSN 73 6125-1 od gestora WG 4 Ing. Jana Zajíčka z 1. 6. 2007
41. Rozbor koncepce norem pro stmelené směsi od Ing. Zajíčka (ISPROFOND), prezentace pro připomínkové jednání 11. a 12. 6. 2007,
SILMOS s.r.o., Ing. I. Večerka

K části 5:

42. Oznámení o ukončení řešení normalizačních úkolů pro stavbu vozovek ze strany ČNI dopisem ředitele Ing. Otakara Kunce CSc.
č.j. 10422/2007/BD z 22. 6. 2007
43. Ukončení řešení normalizačních úkolů pro stavbu vozovek, odpověď SILMOS s.r.o., zn. 038/SLM/07 z 13. 7. 2007
44. Přílohy 1, 2, 3, 4 – Smluvní, koncepční, technická a finanční stránka vyjádření k dopisu 038/SLM/07
45. Finanční vyhodnocení prací na řešení normalizačních úkolů pro WG 1 a WG 4 (tabulky)
46. Odvolání proti rozhodnutí ředitele ČNI čj. 10422/2007/BD z 22. 6. 2007, dopis SILMOS s.r.o. předsedovi ÚNMZ Ing. Alexandru Šafaříku-Pštroszovi
zn. 042/SLM/07 z 16. 7. 2007
47. Odvolání proti rozhodnutí ředitele ČNI čj. 10422/2007/BD z 22. 6. 2007 – Žádost o prošetření situace v technické normalizaci na případech
evropských norem pro stavbu vozovek – Stmelené směsi, dopis SILMOS s.r.o., náměstkovi ministra Mgr. Luboši Vaňkovi zn. 041/SLM/07
z 16. 7. 2007
48. Odvolání proti rozhodnutí ředitele ČNI čj. 10422/2007/BD z 22. 6. 2007 – Žádost o prošetření situace v technické normalizaci na případech
evropských norem pro stavbu vozovek – Stmelené směsi, dopis SILMOS s.r.o., ministru průmyslu a obchodu Ing. Martinu Římanovi,
zn. 040/SLM/07 z 16. 7. 2007

Objektiv

Fakta, události, dokumenty