Charakteristika činnosti TNK 51

"Historie TNK 51 Pozemní komunikace se naplnila symbolicky s dokončením první generace evropských norem", napsal by kronikář fasádník. Ale pokud má být historie zdrojem poučení, nesmí se kolem ní budovat falešné fasády. "Historie TNK 51 se nenaplnila" - komise byla zrušena. Historie se nenaplnila tím, že by se vyčerpal potenciál komise, metody práce, funkce projektu, aktivity CTN - nikoli. Komise byla paralyzována mocenským zásahem při ostudném přejímání posledních skupin norem pro stavbu vozovek (viz OBJEKTIV), u kterého SILMOS s.r.o. odmítl asistovat. Písemné zrušení komise ze 17. 2. 2009 však přišlo paradoxně až po termínu zrušení jejího zřizovatele Českého normalizačního institutu (zrušen k 31. 12. 2008). A právě zde se naskýtá pole k hlubšímu zamyšlení. Jestliže TNK 51 Pozemní komunikace byla tzv. vzorovou komisí, vlajkovou lodí procesu přejímání evropských norem, není v té nápadné časové shodě konce komise i ČNI jistý klíč k odkrývání skutečných příčin historie?

Fakt, že Český normalizační institut byl po šestnácti letech samostatné existence znovu začleněn do struktury Úřadu, z něhož vzešel, je pro mnoho jeho domácích a zejména zahraničních partnerů stále těžko pochopitelným dějem. Asi bude opravdu nutné zamyslet se nad "balistickou životní dráhou" Českého normalizačního institutu *1993 - †2008. I instituce mají své zákonitosti vývoje a k jejich pochopení si s výhodou můžeme vypomoci analogiemi. Termín "balistická dráha" je vypůjčen z historie kosmických letů, ke kterým se rovněž váže nejedna připomenutá souvislost.

Na počátku souboje velmocí o vesmír na jaře roku 1961 ohromili Sověti svět Gagarinovým letem do vesmíru. Gagarinova kosmická loď obletěla jedenkrát Zemi po oběžné dráze, dosáhla první kosmické rychlosti. Američané byli náhle a nečekaně druzí. Odpověď nebyla nejpřesvědčivější. První dva lety do vesmíru v kabině Mercury byly vlastně jen letové skoky. Allan Shepherd a po něm Virgil Grissom vylétli v kabině Mercury do výše 180 km nad Zemí, ale raketa je nevynesla na oběžnou dráhu, kabina po BALISTICKÉ DRÁZE doletěla zpět k Zemi a přistála v Atlantickém oceánu. Bylo zapotřebí silnější rakety, která by vynesla kabinu Mercury na oběžnou dráhu. A tak se teprve John Glenn, deset měsíců po Juriji Gagarinovi, stal svými třemi oblety Země skutečně prvním americkým kosmonautem.

Historie Českého normalizačního institutu nápadně připomíná tuto BALISTICKOU ŽIVOTNÍ DRÁHU. Instituce vznikne, vyvstane-li potřeba a oprávnění její existence, a zanikne, jakmile tato potřeba mizí. Ale agenda normalizace trvala před zřízením ČSNI a v úplnosti zůstala i po zrušení Č(S)NI. Proč tedy tento šestnáctiletý výlet do kosmického prostoru a tvrdý pád zpět na Zemi?

Rozdělení bývalé Federace v roce 1993 uspíšilo vznik tří nových institucí, které se vyčlenily z bývalého Federálního úřadu pro normalizaci a měření: Český normalizační institut (ČSNI), Český institut pro akreditaci (ČIA) a Český metrologický institut (ČMI). Úřad, už ne federální, zůstal jako ÚNMZ. Bylo by možné připomínat nesporně úspěšné milníky raketového vzestupu ČSNI, rychlé zapojení do CEN, první linie skutečného členství, zavedení systému jakosti, mezinárodní prestiž a nepochybné zvládnutí úlohy transformace státní normalizace na model obvyklý ve vyspělých zemích včetně plného převzetí několika tisíc evropských norem. Historie zažila již mnoho takových raketových nástupů. Ale z hlediska historie je důležitější připomenout si zlomové body, kdy se nedokončený vzestup na oběžnou dráhu začal propadat balistickou drahou zpět k zemi. Raketa neměla dost energie k překonání hranice zemské přitažlivosti.

Především se jedná o nepochopitelné váhání ČSNI nad zřízením pracovišť profesionální technické práce - Center technické normalizace. Po třech letech diskusí bez opravdového zájmu a tím méně podpory ze strany ČSNI bylo dne 20. 11. 2000 sjednáno Dohodou první Centrum technické normalizace se SILMOS CTN. O čtyři roky byla doslova promarněna šance, získaná v rámci řešení projektu SPENS, za dohodnuté finanční podpory MPO ustanovit akceschopná CTN na profesionálním základě analogicky jako certifikační orgány ČIA. Manažerským selháním ředitele - zakladatele ČSNI byla neuskutečněná transformace v roce 2005. Změna statutu z příspěvkové organizace na akciovou společnost nebo na obecně prospěšnou společnost neproběhla. Proběhlo pouze přemalování štítů z ČSNI na ČNI, změna klubových barev z červeno-modro-bílé na žluto-modrou. Všechno stále vypadalo jako nesestřelitelný pohyb v kosmickém prostoru. Jenže ve skutečnosti již bod obratu k zemi nastal. Samostatná cesta do kosmického prostoru se nekonala, energicky započatý let se stal pádem. Jako poslední zoufalé gesto ředitele - zakladatele, které již bylo zcela mimo realitu, přišel pokus převést oprávnění ke tvorbě norem podle zákona č. 22/1997 Sb. na obchodní společnost parazitující na logu ČNI. Následovalo okamžité odvolání z funkce. Neřízený pád ČNI nemohl skončit jinak, než poloviční redukcí, ztrátou samostatnosti a začleněním do struktury někdejšího mateřského Úřadu.

To jsou fakta - mezníky určující životní balistickou dráhu ČNI. Pro pochopení toho, kde se ztratil potenciál k letu do kosmu, k samostatnému pohybu po oběžné dráze a kde se let se změnil v pád, je nutno připomenout jednu pravdu. Každá instituce bez ohledu na formu své existence, společensko právní statut, vazby na jiné instituce a organizace musí mít zásadní důvod k životu, musí mít poslání, svůj životní úkol. ČNI se svému poslání zpronevěřilo právě v kauze evropských norem pro stavbu vozovek, popisované v rubrice OBJEKTIV. Dalo by se předpokládat, že národní normalizační institut, zřízený podle zákona, má jako primární důvod ke své existenci hájit technickou podstatu a věcnou správnost řešení "státních" českých technických norem, a to v zájmu státu, bez ohledu na jakékoli lobbystické, mocenské a manipulační tlaky. Pokud se tomuto poslání zpronevěří - a to se podle doložené dokumentace rozhodnutím ředitele - zakladatele ČNI skutečně a výslovně stalo - pak právo na svou existenci ztratí. Byl promarněn potenciál k samostatnému letu, energie potřebná k naplnění poslání ČNI byla věnována na vytváření fasády k zakrytí skutečnosti, po dopadu se zavírá voda a ČNI mizí ze scény.

Zdá se Vám to naivní? Že ve skutečnosti takhle věci nefungují? Ale kdepak. Právě že fungují. A historie ČNI je právě jedním z poučení, které by nás k tomuto poznání mohly přivést.

"Milý Sancho, jestlipak víš, čí jsou ty mlýny? - No přece Boží!"